Kdo by dnes nechtěl mít zdravý životní styl? Všude kolem nás internet i sociální sítě doslova přetékají tipy a inspirací, jak se cítit a vypadat lépe – od fotek zdravých obědů připravených na týden dopředu přes skincare rutiny až po videa z posilovny a pečlivě naplánované „self-care“ dny. Ale jak to vypadá, když člověk žije „normální“ život, vstává každý den v šest, aby byl na sedmou v práci, a domů se vrací až po čtvrté odpoledne, vyčerpaný a bez energie? Zdravý životní styl, který by měl přinášet pohodu a energii, se najednou mění na další bod na seznamu věcí, které je potřeba zvládnout, a na Instagramu to rozhodně takhle nevypadá.
Pro představu: Ranní rutina, která by podle doporučení měla zahrnovat dostatek spánku – ideálně 8 až 10 hodin, hydrataci, výživnou snídani a možná i pár minut meditace nebo cvičení, je v realitě spíše o rychlé sprše, vlažném čaji a cestě do práce. A když už se podaří si večer lehnout o něco dřív, aby ten spánek na osm hodin téměř vyšel, snadno se o pár desítek minut protáhne projíždění internetu nebo snaha alespoň chvíli vypnout u oblíbeného seriálu.
A pak tu máme výzvu s jídlem – ideálně zdravé a domácí. Příprava jídel na celý týden předem (meal prep) je sice na Instagramu prezentovaná jako časově úsporné řešení, ale často už se zapomíná dodat, kolik práce je s tím ve skutečnosti spojeno. Sestavit zdravý a vyvážený jídelníček tak, aby všechno bylo cenově dostupné, chutné a třeba i trochu zajímavé, není žádná maličkost. O víkendu místo relaxu člověk stráví hodiny nakupováním a vařením, aby měl na každý den správně vyvážené porce. A i přes veškerou snahu se může stát, že po příchodu z práce má člověk náladu na něco úplně jiného než na to, co si naplánoval a připravil – anebo už zkrátka na nic dalšího energii nemá.
Nejvíc paradoxní je, že zdravý životní styl je prezentován jako cesta ke štěstí a spokojenosti, ale když se to všechno sečte – spánek, příprava jídla, skincare, fitness, čas na sebe, osobní růst, sport a relaxace – působí to spíš jako další a další úkoly. Když po náročném pracovním dni přijde čas na „péči o sebe,“ není to už chvíle pohody, ale spíš povinnost, kterou „bychom měli“ splnit, abychom byli „lepšími verzemi sebe sama.“ A jaký paradox, že právě tohle, co by nás mělo uklidnit a povzbudit, se snadno stává zdrojem stresu.
Ve všem tom shonu se někdy vytrácí skutečná podstata těchto aktivit – najít si v životě trochu času na věci, které nás naplňují, dávají nám radost a cítíme se díky nim dobře. Když se ale všechno mění na seznam bodů, které je potřeba splnit a které se nedaří dostatečně naplnit, vytratí se i původní motivace. A tak se člověk místo energie, kterou mu má zdravý životní styl přinášet, cítí neustále pozadu, jako by selhával – zejména když na sociálních sítích sleduje lidi, kterým to zdánlivě všechno funguje bez problémů.
A tak si můžeme položit otázku: Je zdravý životní styl skutečně o tom, aby byl náš život lepší a jednodušší? Nebo se z něj někdy stává jen další způsob, jak si komplikovat už tak složitou každodenní realitu?
Zdravý životní styl, jak se o něm dnes mluví, má být klíčem ke zlepšení nejen fyzického zdraví, ale i psychické pohody. Ale když se na to podíváme blíže, zjistíme, že požadavky, které na nás klade, mohou psychiku paradoxně spíše zatěžovat. Instagramový ideál svěží a vyrovnané osoby, která zvládá každodenní práci, cvičí, jí správně a navíc má dostatek času na meditaci, relaxaci a péči o duševní zdraví, působí jako motivace – ale jen do chvíle, než si uvědomíme, jak těžké je takový obraz naplnit.
V realitě často i drobné selhání v tomto „dokonalém plánu“ vyvolává pocity viny. Když člověk přes den nezvládne to, co si předsevzal – ať už je to zdravé jídlo, večerní skincare rutina, nebo pravidelný pohyb – vkrádají se myšlenky, že „nemá dost disciplíny,“ že „zklamal,“ nebo že „nedělá dost.“ Tento neustálý tlak a snaha o dosažení ideálu jsou pro psychiku vyčerpávající. Z pocitu, že bychom měli být sami se sebou spokojeni, se stává úkol, který má pevně dané mantinely, a v takovém rámci se radost a spokojenost hledá jen těžko.
K tomu se přidává i efekt sociálních sítí. Při každém posunutí prstu vidíme někoho dalšího, kdo běhá maratony, připravuje barevné smoothie bowls nebo se usmívá uprostřed jógy při západu slunce. Tyhle obrazy působí jako neustálé připomínky, co bychom měli ještě dělat lépe, co by nám mohlo „chybět.“ Ale takové srovnávání, i když je nevyřčené, je na psychiku náročné. Neustále se pak honíme za iluzí, že když zavedeme více těchto „zdravých“ aktivit, budeme automaticky šťastnější, produktivnější a životně naplněnější. Jenže místo toho se často stáváme přetížení, zahlcení a podvědomě na sebe klademe další břemeno.
Zdravý životní styl přitom může být skvělým přínosem – pokud se ho chopíme s ohledem na své vlastní limity a potřeby, ne jen podle trendů a doporučení, která nejsou reálná pro každodenní život. Možná není nutné naplnit všechno, co nám radí experti a influenceři. Možná by nám prospěl přístup, který dovoluje selhání bez výčitek, dává prostor pro skutečný odpočinek a je zaměřený na to, co skutečně podporuje naše vlastní potřeby.
A tak je na místě se zamyslet: co kdyby zdravý životní styl nebyl o tom, abychom byli perfektní? Co si prostě nastavit realistická očekávání a cíle a prostě se "jen" snažit? Přeci stačí dělat něco a není zapotřebí dělat všechno.
Komentáře
Okomentovat